Vrchol rovnoprávnosti -z práce vyhodili muže. Prý genderový audit.

Je to výživný týden. Ještě ani nedozněly dozvuky chorého nápadu OSN, aby se neříkalo manžel-manželka, a máme tady další genderově-kvótovou prasárničku. Tentokrát nikoli v dalekém New Yorku, ale doma v Praze. 

Historika Petra Blažka odstranili z redakční rady časopisu pod záminkou, že je muž.

Čekali jste, že mediální prostor zaplní patetická hesla aktivistů "Je suis Petr Blažek"? 

Že se okamžitě svolá nějaká duhová konference a bude plamenně hájit právo toho člověka býti mužem? A nedejbože chodit do práce  mít i s ženou děti?

Že primátor Prahy uvolní milion korun na pochod hrdosti za práva mužů na svá povolání?

Ano, byla by to milá naděje - doufat, že naši pomýlení (chce se mi napsat nesvéprávní) pokorně přijdou a řeknou "Promiňte, my jsme se mýlili".

Ale dopadlo to jako se všemi nápady, kterých se chytnou protřelí aktivisté. Původně bojovnice za rovnoprávnost začínaly svůj boj hesly proti nadřazenosti, ponižování nebo dokonce sexuálnímu obtěžování.

Původně se sympatická snaha o rovnoprávnost nesla v tom duchu, že na pohlaví nezáleží, že všichni mají mít stejné šance.

A čím dnes končíme? Přesným opakem a ještě horší situací. Už ne, že se nemáte zajímat, zda je někdo muž nebo žena. Vy se naopak zajímat MUSÍTE. A taky to o sobě MUSÍTE jasně hlásat. 

Je to úplně stejné, jako původní boj za rovnoprávnost sexuálních menšin.

Původně se také mělo za to, že kvalita člověka se neodvíjí od jeho sexuální orientace. A dnes? Přesně naopak. Máte povinnost toto zjišťovat, vyplňovat do tabulky a taky se bez ohledu na to, jak se u toho cítíte, se svým soukromým životem chlubit.

Ne, skutečně na tom není ani nic demokratického, ani nic rovnoprávného a už vůbec to nemá co dělat se svobodou člověka. I kdyby to Ústavní soud stokrát posvětil jako bezva nápad.  

Všechny tyto nápady v našem právním systému je třeba zrušit, a to rychle. Pro co jiného by se měl vyhlásit stav legislativní nouze, než pro odstranění člověka ponižujících zákonů?